Po anketách s novými hráči se v bulletinech vracíme k hráčům, kteří u nás působí už několik sezon. Tento text je z bulletinu k zápasu s Příbramí.
Před třemi roky seděli dva mladí kluci z mládežnického týmu Jastrzębski Węgiel během turnaje na pokoji v Gdaňsku a přemýšleli, ve kterém klubu by spolu mohli hrát mezi muži. A tam je nenapadlo nic jiného než Ostrava. „Kouč Dariusz Luks nám nápad pochválil a domluvil, že se na nás z Ostravy přijeli podívat na mistrovství Slezska,“ vzpomíná dnes 21-letý smečař Filip Jarosinski. „Pak jsme tady absolvovali dva tréninky a už tady zůstali.“ (Druhým chlapcem byl Mariusz Połyński, který už náš klub opustil.)
Filip pochází z vesnice Wzdół-Kolonia u Kielců, kde sice začal s fotbalem, ale u toho dlouho nevydržel. „V osmi letech jsem dostal nohou do hlavy a od té doby už jsem fotbal neměl rád,“ tvrdí Filip. „Taťka trénoval volejbal, byly to holky, ale od malička mě brával na jejich tréninky, a přitom jsem od něj dostal základy volejbalu.“
Pak přešel do Kielců. „Tam jsem jako malý hrál ve dvojici s o rok mladším Kubickim, který dnes hraje Plus ligu.“ A cesta pokračovala do Akademie Jastrzębski Węgiel. Tam zůstal až do jeho přechodu do Ostravy. V Jastrzębie chodil i na střední školu, která tam je speciálně pro mladé volejbalisty s názvem Szkóła Mistrzostwa Sportowego.
Ostrava, kde bydlí s přítelkyní a pejskem – maltézákem, se mu líbí, ale: „.. mé přítelkyni trochu méně,“ taktně dodává Filip. Na dotaz, co by změnil v anketě, kterou už dříve vyplňoval, říká: „Skoro nic, jen do burgrů si dávám více zeleniny a před Kofolou dávám přednost Birellu grep-pomelo.“
A jak vidí svou volejbalovou budoucnost? „Čekám na nějaké nabídky, ale musím být trpělivý. Teď podepisují smlouvy největší hvězdy a my mladší čekáme na svůj čas.“
