Co tě vede k návratu do české extraligy?
Hlavním důvodem je, že s přítelkyní očekáváme přírůstek do rodiny a chtěli jsme být blíže našim rodinám. Určitě je pro mě velká výzva se znovu ukázat na českých palubovkách a dokázat, že ještě nepatřím do starého železa, i když roky samozřejmě přibývají (dodal s úsměvem se 31-letý smečař).
Jak se zrodil kontakt s naším klubem a proč jsi se po letech rozhodl pro návrat do našeho dresu?
Začalo to docela nevinně, na začátku května mi volal pan Zedník (manažer VK Ostrava) ohledně informací na mého bývalého trenéra. Mezi řečí se i zmínil, že mají v plánu doplnit tým ještě o jednoho smečaře. Od té doby jsme byli v kontaktu.
Co očekáváš od svého druhého angažmá v Ostravě?
Věřím, že budeme bojovat o místo v play off a budeme předvádět bojovný výkon v každém zápase. Myslím si, že máme na co navazovat. Kluci hráli minulý rok velmi dobře a doufám, že v tomto trendu budeme pokračovat i v příští sezoně.
Kde jsi těch pět let hrál a jak se Tobě a tvým týmům dařilo?
Po odchodu z Ostravy jsem hrál za tři týmy ve švýcarské nejvyšší soutěži Biogas Volley Näfels (2 sezóny), Lindaren Volley Amrswil (1 sezonu) a Lindaren Volley Luzern (2 sezony).
V prvních dvou zmíněných klubech byly vždy nejvyšší ambice, tedy postup do finále a zisk nějaké z medailí. S Näfels jsme se umístili 2x na druhém místě jak v lize, tak i ve Švýcarském poháru. V Amrswilu jsme získali Švýcarský pohár a ve finále ligy nestačili na tým Lausanne.
Po přestupu do Lucernu jsem dostal více prostoru na hřišti. Po základní části jsme se umístili na 3. místě, probojovali se do semifinále ligy a finále Švýcarského poháru. Bohužel díky covidu byla sezona předčasně ukončena.
Poslední sezonu jsi stále působil v Lucernu, ale výsledky už byly horší. Co bylo příčinou?
Těch příčin bylo více, tým se z poloviny obměnil a přišel nový trenér. Hned v prvním zápase sezony (vítězství v Super poháru) jsem se zranil a vrátil se zpět až po dvouměsíční pauze zapříčiněné i covidovou nákazou v našem týmu. Bohužel se během mé absence nepodařilo navázat na slušně odehraný první zápas a nevýrazné výkony, až na nějaké výjimky, se s námi táhly až do konce sezóny. Nepodařilo se nám navázat na povedenou předchozí sezonu a skočili jsme na 7. místě.
Jak moc do Tvého volejbalová života za poslední rok zasáhla epidemie koronaviru?
Tento rok mě pandemie tolik neomezila jako ten ročník předchozí. Prošel jsem si sice onemocněním, ale soutěž dále pokračovala a mohli jsme sezónu 20/21 dokončit. Jediné, co soutěž ovlivnilo bylo to, že na zápasy nemohli diváci, ale s tím se potýkaly všechny sportovní kluby nejen ve Švýcarsku.
Do Švýcarské ligy jde trénovat náš dnes již bývalý kouč Jan Václavík. Na jakou úroveň tamní soutěže se má připravit?
Kvalita švýcarské ligy se každým rokem zvyšuje. Näfels bude mít určitě vysoké ambice a cíle. Honza by jim k nim měl určitě dopomoct a vrátit je zpět mezi špičku. Je jen škoda, že pro příští rok bude hrát nejvyšší soutěž pouze 7 klubů (i díky pandemii). Upřímně si myslím, že Česká extraliga je o něco kvalitnější. V Čechách hraje více týmů a střed tabulky je více vyrovnaný. Ve Švýcarsku přeci jen nemají tolik mladých a talentovaných hráčů jako je tomu u nás. O to více záleží na tom, jak kvalitní zahraniční hráče kluby angažují.
Foto: Web Volley Luzern
