Jakub Pelikán už od roku 2017 nastupuje v mládežnických volejbalových reprezentacích. Dosavadním vrcholem byla jeho účast na letošním mistrovství světa U21 v Bahrajnu. Naši mladíci skončili na desátém místě. „Hrál jsem na účko společně s Davidem Kollátorem,“ vzpomíná osmnáctiletý Jakub. „Jsem vděčný, že mi trenér Svoboda dal v sestavě dost šancí. Rád vzpomínám na utkání proti USA, kde jsem byl nejvíce bodujícím hráčem. Celá akce byla pro nás všechny velká zkušenost v super prostředí.“
V nové sezoně bude Jakub Pelikán pokračovat v našem volejbalovém klubu. „Budu hrát Extraligu U22, zároveň trénuji s extraligovým mužským týmem. Také o mě mají zájem v jednom z mužských týmů 1. ligy, kde bych mohl hostovat a ověřit si, jestli bych mohl útočně táhnout tým na této úrovni,“ upřesňuje Jakub.
Jakub Pelikán studuje na havířovském gymnáziu. „Jsem sice na klasickém všeobecném gymnáziu a nikoliv na sportovním, ale byl mi umožněn individuální studijní plán a pravidelně prospívám s vyznamenáním. Přestože to mám na trénink 30 kilometrů, snažím se trénovat každý den.“
Ze sportovců je jeho vzorem Roger Federer. „Zaujal mě celou svou sportovní kariérou, přístupem ke sportu a profesionalitou,“ říká Jakub a dodává, co dělá, když se zrovna nevěnuje volejbalu: „Kdykoliv mám nějaký volný čas, rád cestuji, zajímají mě auta a trávím čas s kamarády a rodinou.“
(Pozn.: Věkové kategorie světových soutěží mají jiné označení než u nás)

Již tradičně začala příprava mládežnických týmů společným soustředěním. Proběhlo na Visalajích, a vzhledem k počasí, ale i kvůli potřebě větší práce s míčem u nově příchozích mladých hráčů. O začínající přípravě na novou sezonu jsme si povídali s trenérem Ivanem Pelikánem.
K jakým hráčským pohybům došlo před novou sezonu v kategoriích U18, U20 a U22?
V systému mládeže pro příští sezónu skončily ročníky 2002. Prozatím nám odešli do kategorie mužů tři hráči, kteří můžou ještě letos hrát U22 (Srovnal, Resl a Pelikán). Na druhou stranu přišlo především do U18 několik hráčů z U16 od trenéra Dvorana. Jde o mladé hráče, kteří budou muset být trpěliví a vyrovnat se se starší kategorii. Celkem máme v přípravě 25 hráčů. Jsme rádi, že jsme "dodali" do našeho družstva mužů několik hráčů, což je jedním z cílů výchovy mládeže. Máme také dva reprezentanty, kteří se zúčastnili ME a MS v měsíci červenci (Jakub Pelikán a Michal Baláž).
Bude opět platit trenérské rozdělení, že Vy povedete v nové sezoně U18, U20 a Tomáš Zedník U22? K jakému pohybu hráčů může dojít mezi jednotlivými tým?
Ještě to nemáme dořešeno, ale je potřeba si uvědomit, že od loňské sezóny se hrají mládežnické extraligy poprvé ve třech kategoriích. V praxi to znamená tři víkendy v měsíci turnaj na různých místech v celé republice. Je to náročné pro hráče, ale i trenéry. Mimo samotný turnaj jde o organizační věci okolo turnajů. V jedné osobě těžce zvládnutelné. Tréninkový proces bude stejně jako v loňské sezóně spojený do jedné velké skupiny, kdy mi bude dva dny v týdnu Tomáš Zedník pomáhat. Pohyby mezi skupinami? Bude důležité, jestli budou hráči ze skupiny EXM uvolňováni pro U22. Většina hráčů bude mít dvě soutěže a věřím, že se nám povede vše sladit. V loňské sezóně nám chvíli trvalo, než si vše sedlo a našel se poměr mezi hraním, trénováním a regenerací.
Můžete naznačit, jaké ambice mohou mít jednotlivé týmy v rámci extraligy?
Naší velkou ambicí je "posunovat" hráče do kategorie mužů a reprezentace. Pochopitelně chceme hrát co nejlépe v jednotlivých kategoriích i soutěže. Po delší době nám přišla z žáků početná skupina hráčů, ale bude to chtít čas. Ne každý rok se nám povede přivést přespolní hráče a posílit kádry, což je při rozšíření soutěží na 20 účastníků oříšek i pro další velká centra SCM jako je to naše. Tito talentovaní hráči nemají potřebu přestupovat za soutěží například ze Znojma do Ostravy, protože tam mají stejné soutěže. Stále více stojí výkonnost týmu na vlastních odchovancích! Vytváří se tlak na vlastní výchovu U14 a U16. Ale k položené otázce, myslím si, že v U22 bychom mohli pomýšlet na republikové finále, kádr je konsolidovaný. V U18 a U20 bude hodně záležet jak si vše "sedne" a budeme se určitě rvát o co nejlepší umístění.
Jak proběhlo tradiční soustředění na Visalajích a co bylo jeho obsahem?
Jako každý rok moc příjemné soustředění. Cílem je kondice a konstrukce družstev po stránce lidské. Tentokráte jsme byli i v tělocvičně v Raškovicích z důvodu, že hráči jsou velmi mladí a potřebují hodně práce s míčem.
Co čeká naše kadetské a juniorské tým v rámci letní přípravy mimo pravidelné tréninky?
Tento víkend máme turnaj v Kojetíně, pak 20.srpna hrajeme turnaj v Raškovicích a poslední neděli v srpnu nás čeká turnaj v Metylovicích. Jinak trénujeme pětkrát týdně v hale Sareza ve třech hodinových blocích.

Příprava našich kadetů a juniorů pokračovala o uplynulém víkendu na tradičním turnaji v Raškovicích. Tentokrát sice výsledkově nedopadla tak úspěšně jako minulý turnaj v Kojetíně, ale i tak ji lze hodnotit jako vydařenou.
„Oproti turnaji v Kojetíně bylo cílem nechat všechny hráče si zahrát a hledat optimální složení družstva především u kategorie U18,“ říká k turnaji trenér Ivan Pelikán. „Nastoupili jsme se dvěma družstvy. Mladá U18 se statečně rvala proti druholigovým týmům mužů. Starší U20, tentokrát bez hráčů, kteří trénují s muži (Resl, Pelikán a Srovnal), nepostoupila do čtvrtfinále o jediný set. Turnaj splnil svůj záměr a tuto neděli pokračujeme dalším turnajem v Metylovicích. Zatím chválím snahu mladých hráčů, kteří přešli letos z U16 za docházku a snahu se zlepšovat.“

Foto: VK Raškovice

Do našeho týmu přicházejí Dawid Pawlun a Tymur Tsmokalo, dva mladí hráči se zkušeností z polské nejvyšší soutěže.
Dawid Pawlun (ročník 2001) je 198 cm vysoký polský nahrávač s dosahem na výskoku 345 cm v útoku. Působil v Projektu Warsawa. Tento tým letos skončil v Pluslize na 5. místě.
Na smeč přichází ukrajinský hráč Tymur Tsmokalo (ročník 2003). Ten v polské nejvyšší soutěži působil v ukrajinském týmu Volley Club Barkom Lwów, který v ní „hostoval“ a skončil na 13. místě. Tymur je 197 cm vysoký a má v útoku dosah 365 cm
Nové posily představil manažer klubu Tomáš Zedník a zároveň prozradil připravované složení týmu: „Po jednáních s hráči a na přání nového trenéra Dariusze Lukse jsme se domluvili na další sezónu s těmito hráči na těchto postech: Na nahrávce Dawid Pawlun a odchovanec Matěj Resl (2004), na smeči Filip Jarosinski, Tymur Tsmokalo, Matouš Vancl, na bloku Ondřej Muroň, Jakub Dvořák a náš odchovanec Filip Srovnal (2003). Na pozici univerzála Lubomír Mazoch a Jakub Pelikán. Na místo libera máme připravené dva hráče: Jakuba Motyčku a Bohdana Ptáčka.“

„Dobré pivo, smažený sýr a hranolky,“ odpoví Darek Luks na první dobrou, když se ho zeptám, co ho přivedlo do Ostravy a nahlas se rozesměje. Zkušený polský trenér ještě před pár dny (7.8.) koučoval polský výběr ve finále univerziády (viz titulní foto, další fotky jsou z naší haly). Nyní se už plně zapojil do přípravy našeho extraligového týmu.
Fanoušci už pár let mohli potkat Dariusze Lukse docela často v naší hale. „Do Ostravy už jezdím alespoň deset roků, pamatuji, když se tady hrála liga mistrů,“ vzpomíná Dariusz Luks. „A po celou dobu existuje spolupráce s našimi polskými týmy, hlavně s Jastrzębski Węgiel. Někdy byla spolupráce lepší, někdy horší, ale stále existuje.“
A teď už vážně odpovídá na otázku, co ho přivedlo do našeho města: „Chceme Ostravě pomoct, aby se tady volejbal více rozvíjel v mládeži i v mužích. To je hlavním cílem. Vím, že po dobrých letech, kdy se tady hrála i liga mistrů, má teď klub problémy. A jak říkáme v Polsku: Przyjaciela poznasz v biedzie a nie, kiedy ci idzie dobrze. Chci vytvořit systém, který by byl pro hráče, které tady v Ostravě máme, co nejlepší. A to po stránce technické, taktické, ale aby taky bojovali za svůj klub, aby měli pocit klidu, že jsou v týmu, kde všichni táhnou za stejný provaz. Máme hráče, jací tady jsou, ale i když nemáme ty nejlepší hráče, tak to neznamená, že nemůžeme být lepším týmem než soupeř s řadou hvězd. To je moje filosofie.“
„Vedení našeho klubu vytýčilo velký cíl pro novou sezonu a tím je účast v play off,“ říká manažer Tomáš Zedník a dodává: „V nového trenéra máme velkou důvěru a věříme, že to dokáže.“
Dariusz Luks je však skromnější: „Cíl, konkrétní místo v tabulce, nemám. Ale chci se co nejlépe umístit, zatím ale nevím, kam konkrétně bychom mohli zamířit. Jsem zvyklý jíst malou lžící a ne naběračkou. Do začátku sezony zbývají dva měsíce, kdy musíme skloubit filosofii mého hraní, hraní jednotlivých hráčů i filozofii hraní tohoto klubu. O cílech nechci mluvit, ale chci dokázat, že na palubovce bude tento tým technicky i takticky příkladně bojovat.“
A co vzkazuje fanouškům? „Co tady chodím do Ostravy na volejbal, vím, že vaši diváci, byli sedmým hráčem týmu (a s úsměvem skanduje: per to tam, per to tam). Chci je pozvat, teď už naše diváky, do haly a slíbit, že budeme bojovat, ale je to sport, někdy to jde líp, jindy hůř. Diváci jsou pro nás moc důležití. Když vyhráváme, budeme se s nimi radovat. Ale ještě více jsou potřební, když prohráváme, aby nás pozvedli nahoru.“
Společně s novým trenér do Ostravy přišel z Akademie talentów Jastrzębski Węgiel nový kondiční trenér Jakub Radomski.
Série přípravných turnajů začne v naší hale Sareza 8. a 9. září tradičním Ostrava Cupem. V turnaji nastoupí pět týmů, kromě našeho VK to budou Waldviertel (s trenérem Šmejkalem), Komárno (s trenérem Vlkolinským), Myjava a Zlín. Následovat budou další turnaje a také přípravné zápasy s polskými kluby.
První extraligový zápas odehrajeme 14.10.2023 v Odoleně Vodě, o týden později budeme hostit v prvním domácím zápase Kladno.

V závěrečném turnaji extraligy U20 nastoupili naši hráči ve druhé výkonnostní skupině mezi týmy z popředí tabulky. Po jednom dvoubodovém vítězství skončili na posledním pátém místě a celkově obsadili v extralize 16. místo.
Poslední extraligový turnaj v Kojetíně i celý ročník hodnotí trenér Ivan Pelikán:
„Celá sezona vlastně ve všech třech kategoriích (U18, U20, U22) se „nesla“ ve znamení transformace a stabilizace týmů. Všechny tréninkové skupiny se omladily a ladily se i jednotlivé herní posty. Nosnou věkovou skupinou pro všechny kategorie, a to nejen počty hráčů, ale i výkonností, byla právě kategorie U20.
Její někteří hráči hráli všechny tři kategorie a ve všech byli pro nás zásadní i výkonnostně. Šlo o hráče Resla, Pelikána, Cirana, Šterce, Lexe, Polocha a Holušu. O něco mladší je potom Baláž a Martin Žarnovický, kteří hráli také dvě soutěže. Výhodnou bylo to, že měli velký herní objem, na stranu druhou to bylo náročné na čas a regeneraci, ale i na prakticky každotýdenní střídání soutěží i spoluhráčů.
Tým U20 se od zářiové kvalifikace postupně zlepšoval a zakončil soutěž mezi elitou (ve druhé výkonnostní skupině celé soutěže, která má 20 družstev a je nesmírně vyrovnaná). Poslední turnaj v Kojetíně uplynulý víkendbyl vlastně odměnou za jejich celoroční práci.
Střetli jsme se opravdu s elitními týmy této kategorie (Zlín, Liberec, Kojetín a Olomouc), které měly v kádrech v průměru starší hráče oproti našemu týmu. My jsme měli „koncový věkový ročník 2004“ pouze v případu Resla a Pelikána. Oba patřili k nejlepším, možná nejlepším hráčům na svých postech celé soutěže, ale na ostatních postech nám hráči výkonnostně rostli v průběhu soutěže. Šlo převážně o ročníky 2006 a 2007.
Ale zpět k turnaji, odehráli jsme patrně pro nás nejlepší zápas soutěže proti silnému Kojetínu s výhrou 3:2. Zbylé 3 zápasy jsme prohráli shodně 1:3, ale výkonnostně jsme se hodně přiblížili absolutní špičce soutěže.
Poděkování patří všem hráčům za celoroční práci. Hráči si dnes možná ještě neuvědomují, jak velký výkonnostní skok udělali. Pravdou je, že se systém mládeže za poslední roky mění především ve struktuře soutěží (zvyšuje se počet družstev, ale přibyla i jedná věková kategorie). Mladí hráči již nejsou koncentrováni pouze do tradičních velkých klubů (Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Č. Budějovice...), ale vznikla celá řada „menších“ klubů (Kojetín, Znojmo, Kolín, Svitavy atd atd), které velmi dobře konkurují. Mnohdy i dobře uchopily výchovu od kategorie žáků a na menších městech se jim to možná daří i lépe než ve velkých městech, kde je velká konkurence jiných sporů nebo zájmů. I my budeme muset pro příští sezonu opět budovat nová družstva, ale věřím, že letošní zkušenosti především kategorie U20 přenesou hráči opět mezi nově příchozí mladé hráče.
Za zmínku naší práce v roce 2022/23 určitě stojí i to, že máme dva reprezentanty ČR v kategorii U17 a U21. Výchova reprezentantů je jedním z cílů Center mládeže ČVS, kterým jsme i my. Jde o Michala Baláže, který absolvoval dvě kvalifikace U17 o postup na ME s konečným postupem. Druhým je Jakub Pelikán, který byl na závěrečném turnaji ME U20 v Itálii (8.místo) a na Evropské olympiádě mládeže (3.místo). Naše práce je zaměřena i tímto směrem, ale záleží především na dobré klubové práci, o kterou se snažíme s týmem všech trenérů VK Ostrava“.

Náš tým U22 poprvé vyhrál prestižní antukový turnaj v Kojetíně v kategorii mimo extraligové týmy. V semifinále jsme porazili Jastrzębie a ve finále Black Volley Ostrava. Kromě tohoto týmu nastoupilo i mladé družstvo U18.
„U18 jsme tak trochu hodili do vody mezi starší nebo dospělá družstva. Starší tým vyhrál celý prestižní turnaj ve skupině bez extraligových mužských týmů. Jde o velmi pěkný a povzbudivý výsledek do další přípravy. Tento turnaj se nám ještě v mládeži nikdy nepodařilo vyhrát. Mladší tým statečně bojoval, ale skončil ve skupině. Musím jim ovšem vyslovit pochvalu. Příští neděli pokračujeme turnajem v Raškovicích,“ uvedl k vydařenému turnaji trenér Ivan Pelikán.

Body za třetí místo z turnaje druhé výkonnostní skupiny U22 nám pomohly nakonec k desátému místu v extralize. Na turnaji v Kolíně jsme sehráli čtyři utkání s týmy v celkové tabulce umístěnými výše než my s bilancí dvou výher a dvou porážek. Jednotlivé zápasy zhodnotil trenér U22 Tomáš Zedník:
„Karlovarsko jsme porazili 3:1 (-19,20,22,17). Přestože Varům chyběl ústřední hráč Pastrňák, který bojoval s extraligovým týmem mužů o bronzovou medaili, nám chvíli trvalo, než jsme se dostali herně nad jejich tým. Karlovarsko jsme v sezoně porazili poprvé.
S Libercem jsme prohráli 2:3 (24,-19,-17,22,-13). Oba týmy hrály pohledný volejbal. Nám se povedlo ve čtvrtém setu bojovností srovnat utkání na 2:2 a v posledním setu hrát vyrovnaně, nicméně jsme koncovku nezvládli jen díky jediné chybě.
Ve třetím zápase jsme padli s Kolínem 1:3 (-22,-23,25,-17). Kolín hrál velmi obětavě a bojovně a my na něj nestačili hlavně v poli.
Naopak s Kojetínem jsme zvítězili jasně 3:0 (15,18,17). V posledním utkání těžké skupiny jsme měli více fyzických i psychických sil a dokázali jsme ve všech činnostech soupeře převýšit.“
K celému průběhu trenér Tomáš Zedník dodává: „Jsem rád, že bojovností a přístupem hráčů v průběhu sezóny jsme se dokázali vypracovat do druhé nejlepší skupiny týmů, přestože po počátečním kvalifikačním turnaji jsme se pohybovali na 16. místě. Na tomto posledním turnaji jsem byl velmi spokojený s přístupem hráčů týmu, kteří s plným nasazením v každém utkání bojovali až do konce. Dle mého názoru naše hra měla v průběhu sezony vzestupnou tendenci a získávala stabilitu.“