Jan David – Každodenní shon kompenzuje maďarskými termály

Na první dojem z něho sálá klid. Také sám říká, že má rád klid. Ale není to ten švejkovský. Jeho život je naplněn pořádným shonem. Každý den dopoledne do práce. Vystudoval stavební průmyslovku ve Frýdku Místku a ve stavební firmě jako mistr staví mosty. A přímo z práce na odpolední volejbalový trénink. K tomu v Plesné přestavuje domek, který si tam koupil.
Pak se není co divit, že pokud má během sezony chvilku bez povinností, odjede s přítelkyní do maďarských termálů. V létě však preferuje aktivní dovolenou. Rád se vydá na některou třítisícovku v rakouských Alpách.
Vypadá na samotáře, ale právě chuť hrát kolektivní sport ho odvedla od tenisu a partu kamarádů našel kolem volejbalu. Začal už na škole v Porubě. V patnácti přišel do tehdejšího Danzasu, pokračoval přes DHL až dnešnímu VK Ostrava.  V tomto jednom klubu, který měnil názvy, prošel všemi věkovými kategoriemi až po poslední mužský mistrovský titul v roce 2013.
Tak jako až na výjimky nemění klub, nemění ani bydliště. Pouze dva roky hrál v Havířově, aby se vrátil zpět do Ostravy. Krátkou dobu bydlel v Bílovci s přítelkyní, aby se vrátil zpět do „bermudského trojúhelníku“, kde strávil dětství. Poruba, Pustkovec a dnes opět Plesná, už ve svém domečku.
Plesnou, ani ostravský volejbal nechce opustit. „Volejbal mě extrémně baví. Zároveň vím, že mě neuživí,“ svěřuje se Jan David. „Dokud to půjde, chci zůstat v Ostravě.“
Ještě jeden koníček ho provází. Miluje auta. Sám jezdí s „Yetim“. Hlavně však miluje luxusní auta. Bentley Continental GT nebo Mercedes-Benz E Coupé, to jsou zatím jen sny, i když už se s nimi i svezl.
 str.3 david2