- Vedení klubu bylo smířeno s tím, že odejdu třeba po třech nedělích, záleželo by, jak by se vyvinula situace v Ostravě. Nakonec jsem tam byl čtyři měsíce, což byl pro mě pracovní bonus. Podmínky, které mi nabízeli, se s těmi v Ostravě nedají srovnat, ale chtěl jsem dodržet slovo, které jsme si s Tomášem Zedníkem dali. Další spolupráci jsme ve Waldviertelu nezavrhli. Jsme v kontaktu.
- Za těch sedm let, co jsem tam dříve působil a tahali jsme tým z krajského přeboru, mi klub přirostl k srdci. Byl to rodinný klub a takový i zůstal, byť se zprofesionalizoval.
- Waldviertelský tým byl už předtím dobře poskládaný, jen tam chyběly potřebné impulzy. Hráči pořádně nekomunikovali s předchozím trenérem.
- Hodně vysoko už vzhledem k organizaci rakouské soutěže zisk bronzové medaile a i proto, že dva rakouské týmy pravidelně hrají Ligu mistrů (Tirol Innsbruck a Posojilnica Aich Dob – pozn. red.). Ty mají oproti dalším celkům navrch, takže ostatní hrají už jen o třetí místo.
