Po anketách s novými hráči se v bulletinech vracíme k hráčům, kteří u nás působí už několik sezon. Tento text je z bulletinu k zápasu s Libercem.
Do Ostravy přišel Matouš Vancl z východních Čech a už tady volejbal hraje jedenáct let. U volejbalu chce zůstat a v Ostravě zatím taky. „Volejbal, to je můj život,“ říká smečař Matouš Vancl, který je i trenérem našeho B-týmu. „Nic jiného v životě neprožívám tak jako volejbal, baví mě a něco mi dává. Mám z hraní radost a teď, jako trenér, ještě větší. Když kluky něco naučím a pak se jim to daří používat v zápase, je to skvělý pocit.“
V únoru bude mít závěrečné zkoušky trenérského kurzu. „S dvojkou bych mohl trénovat i extraligu, ale nejvíce bych chtěl pomoct s naší mládeží. Já si užívám i trénování béčka. Tak jako prožívám volejbal na hřišti, tak ho prožívám i jako trenér.“ Hodně pochytil od Luboše Vašiny, který ho roky vedl v mládežnických týmech. „To, co jsem okoukal v mládí, to ve mně zůstalo. Nevydržím sedět, lítám za lajnou, někdy i do hřiště, ale to bylo, když jsem začínal. I ti kluci to více berou, když vidí, že to prožívám s nimi.“
Když přejdeme na otázky mimo volejbal, Matouš se začne usmívat: „Moje přítelkyně Kája je taky volejbalistka (Karolína Planková, libero TJ Ostrava B), takže volejbal se stále se mnou táhne.“ A už jdeme od volejbalu, z oblíbených jídel nadále preferuje svíčkovou. „Svíčková je svíčková, i když teď jsem k ní přidal smažáky.“ A pokračuje o oblíbeném místě: „Nějaký čas bych rád strávil na jihu Španělska, bydlí tam strejda, v létě je tam úžasná atmosféra, všichni jsou vysmátí...“
