Zpátky na místě činu. Když se Emília usměje, táta Fořt zapomene i na porážku

Zatímco šestapadesátiletý Radovan Fořt sbíral kdysi medaile v cyklokrosu a startoval na olympijských hrách v Atlantě 1996, kde při premiéře MTB obsadil 24. místo, jeho synové si vybrali jinou sportovní dráhu. Devětadvacetiletý Tomáš hraje hokej za Mladou Boleslav, kam byl nedávno vyměněn ze Zlína, dvaatřicetiletý Dominik si zvolil volejbalový míč a hru pod vysokou sítí.
Extraligu ochutnal v Brně, odkud před deseti lety přišel do Ostravy a s ní se v roce 2013 radoval z mistrovského titulu. Po angažmá ve švýcarských týmech Näfelsu, Amriswilu a Luzernu, kde celkem strávil pět sezon, je letos zase zpátky a v hledišti ostravské haly Sarezy v Hrušovské ulici nechybí ani jeho rodiče. „Je to těžký návrat, zatím to není úplně podle našich představ,“ připomenul Dominik Fořt, že tým ostravských volejbalistů z pěti zápasů vyhrál pouze se Zlínem (3:0).

„Myslím si, že zatím je na hřišti taková nejistota, není to tam ještě uspořádáno tak, jak by mělo. Některé věci nám nefungují, není nic, co by nám šlo a mohli bychom se od toho odrazit. Měl bych patřit ke zkušenějším hráčům, ale taky se zatím trápím. Chybí nám stabilita,“ připustil 195 centimetrů vysoký smečař. „Zatím nám to v zápasech nešlape, na body se strašně nadřeme,“ dodal.

Do úplně neznámého týmu v létě nepřišel. „Znal jsem blokaře Vencu Kotase, s nahrávačem Tomášem Jamborem jsem hrával v Brně a věděl jsem, kdo je to smečař Matouš Vancl,“ prozradil.

Ze země helvétského kříže se vrátil hlavně z rodinných důvodů. „Ve Švýcarsku se mi líbilo, každý rok jsme hráli o medaile,“ řekl s tím, že v lize se stal třikrát vicemistrem země, v národním poháru byl dvakrát druhý a jednou ho vyhrál.

„V Lucernu nám řekli, abychom se poohlíželi po jiném angažmá, protože příští rok nebudou mít na cizince peníze. V té době jsme s přítelkyní očekávali narození potomka, takže to bylo jednodušší,“ vysvětlil hrdý otec čtyřměsíční dcery Emílie. „Ta mi samozřejmě dělá velkou radost. Když přijdu domů a ona se na mě usměje, zapomenu i na porážku,“ svěřil se.

Zájem o Fořta projevil v létě i extraligový Zlín. „Přítelkyně je ze Slovenska, takže jsem chtěl hrát na Moravě. Brácha mě ponoukal, abych šel za ním do Zlína, ale před pár týdny ho vyměnili do Mladé Boleslavi, takže je teď v Čechách. Sportovní život je nevyzpytatelný, i proto jsem rád, že nakonec u mě vyhrála Ostrava, kde to znám a teď bydlíme,“ vysvětlil s tím, že do Lanškrouna za svými rodiči i na Slovensko za rodinou přítelkyně je to odsud blízko.

Českou extraligu hraje po pěti letech. Jak se během té doby změnila? „Kvalitou šla nahoru. V českém volejbale je víc peněz, kluby dokážou nakoupit cizince, kteří potom zvedají úroveň ligy. Ve Švýcarsku jsou taky dobré týmy, ale není jich tolik jako tady, kde je to víc vyrovnané. Švýcarská špička by v české extralize hrála takové čtvrté páté místo. Musím se přizpůsobit vyšší kvalitě a to není tak jednoduché,“ přiznal český volejbalový mistr z roku 2013.
Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/ostatni_region/volejbal-extraliga-muzi-ostrava-smecar-dominik-fort-301021.html