Jaké byly ambice týmu před samotným turnajem?
Chtěli jsme ze základní skupiny postoupit do čtvrtfinále mezi osm nejlepších, abychom se přímo kvalifikovali na mistrovství světa i olympijské hry mládeže. Nakonec jsme ve skupině prohráli jen s Francií, která skončila na celém turnaji na 6. místě a postoupili jsme přímo do semifinále.
Jaká byla před turnajem tvá pozice v týmu?
Byl jsem zaskočený, že budu v základní sestavě. V prvním zápase proti Turecku jsem byl nervózní, ale pak jsem se do toho dostal. Táhli jsme opravdu za jeden provaz. Lídrem týmu byl Marek Šotola.
S čím jste šli do semifinálového zápasu s favorizovaným Ruskem?
Byli jsme outsideři. Oni museli, my jsme mohli. Mohli jsme jenom překvapit. Zápas došel do pátého setu, kde jsme měli vynikající podání a brzy vedli 6:3. Nakonec jsme to urvali 15:13 a šli do finále.
Jak probíhal finálový zápas s Itálií?
Fandilo nám asi sto fanoušků z naší republiky. A bylo to jako na houpačce. V jednom setu jsme dáli kládu my jim, v dalším nám ji hned vrátili. Pátý set byla největší tahanice za celý turnaj. Opět jsme vyhráli 15:13 a mohli jsme slavit.
Co říkal na tvůj úspěch otec?
Komentoval to tak, že je na mne pyšný. Cením si jeho pochvaly, obzvláště proto, že se jedná o úspěch celého českého volejbalu.
Jsi nyní spolu s Matějem Šmídlem v širší nominaci na domácí mistrovství světa juniorů? Jak vidíš svou šanci se tam dostat?
Konkurence je velká. Šance není příliš vysoká, ale poperu se o ni.
